Kouzla barev u andulek

Jednou z podstatných předností zvyšujících oblibu drobného australského opeřence je množství barev a kreseb, které umožňuje chovat třeba stočlenné hejno andulek, aniž by v něm byly dvě stejné. V následujícím seriálu o jednotlivých barevných mutacích, který vyšel postupně v časopisu Chovatel, se pokusím postupně přiblížit zákonitosti »andulčí« genetiky na praktických příkladech. A to formou srozumitelnou i pro ty, kteří při pohledu na slova »chromozóm« či »homozygot« znechuceně odvrátí zrak.

Níže uvedené zákonitosti mají obecnou platnost - lhostejno, zda chováte šedesátigramové baculaté výstavní andulky, nebo jejich vitálnější čtyřicetigramové zmenšeniny původního přírodního typu.

Každý z dílů je uložen v samostatné složce, kterou zobrazíte kliknutím na daný díl v horní liště.

xxx

Jakékoliv užití fotografií a textů z www.andulky.wbs.cz je zakázáno bez písemného souhlasu autora.

Ondřej Michálek © 2007